Není hubnutí jako hubnutí: Proč jsou pravidla pro každého jiná?
Nelze hromadně určit, že všechny ženy, které chtějí hubnout, musí jíst méně než 5 000 kJ a muži do 6 000 kJ denně. Ani nelze říci, že by se poslední jídlo smělo konzumovat v šest večer a pak již nic. Každý člověk je totiž zcela jiný, má odlišné potřeby. A v jídelníčku tohle platí ve všech směrech.
Opravdu potřebujete zhubnout? Spočítejte si nejprve svůj Body Mass Index na naší nové BMI kalkulačce.
Výši doporučeného denního příjmu energie určuje mnoho faktorů. Mezi ty hlavní patří především bazální metabolismus a energetický výdej (zaměstnání, péče o rodinu, každodenní činnosti a sport).
Bazální metabolismus je ta naprosto nejnutnější potřeba příjmu energie, aby mohl organismus pracovat i v naprostém klidu. Pro jednodušší vysvětlení bez odborných termínů si představte situaci, kdy máte dovolenou a rozhodnete se lenošit celý den. Ráno se probudíte, uděláte klasický rituál a poté si už jen lehnete na gauč k oblíbené knize či filmu. Takto vydržíte celý den, než půjdete spát. Tedy celý den nebudete vyvíjet naprosto žádnou fyzickou aktivitu. I v takovémto režimu vaše tělo spotřebuje energii, kterou využije na správnou funkci všech tělních systémů, jako je srdce a oběhový systém, mozek a centrální nervová soustava a další důležité procesy pro váš život.
Výši BM má každý jedinec jinou. Proto není možné paušalizovat bez předchozího zjištění určitých parametrů, kolik kdo má jíst. V průměru platí, že dospělý člověk má bazální metabolismus kolem 5 000 kJ a výš. A to jsme teprve u základní potřeby energie. Nyní musíme přičíst aktivity, jako je například vyprovodit děti do školy, uvařit rodině večeři, jít na fotbal, do práce, trénink ve fitku, jet na nákup apod. Každá z těchto i dalších vykonaných aktivit spotřebovává energii.
Zhubnete, ale…
Co se stane, když se dlouhodobě omezujete v jídle a tím příjímáte méně energie, než je potřeba pro váš BM? Nejprve zhubnete, ano, ale po čase váš organismus začne vysílat varovné signály a metabolismus jednoduše zaškrtí. To znamená, že pokud budete tělu dlouhou dobu dodávat méně, než opravdu potřebuje, bude si myslet, že jste v krizové situaci. Začne se o vás obávat a všechnu přijatou energii bude raději ukládat do zádob v podobě podkožního tuku. Co kdyby totiž přišel ještě větší hlad. Alespoň by pak tělo mělo své uložené zásoby, do kterých by sáhlo pro případ zachování základních funkci orgánů. Tento model je v každém z nás zakódován z dob válek nebo hladomorů.
Jojo efekt je nevyhnutelný
Nejhorší však na této situaci je, že při navácení k normálnímu stravování můžete nabrat na hmotnosti. Tělo si pamatuje, jaké stresové situaci bylo vystaveno a raději tak uloží další zásoby (většinou velké). A trvá pak dlouho, než se metabolismus přenastaví do správného režimu. Jinými slovy je opatrné a bojí se, že je to léčka a po nějaké době bude zase dostávat méně, než si zaslouží.
Vhodnější variantou je zdravý životní styl
Naše těla kopou za náš tým do poslední chvíle, jsou ochotná se vypořádat s různými nemocemi, s různými zraněními. Neubližujte mu dobrovolně, podpořte jeho snahu být co nejdéle v dobré kondici a být fit. Ne nadarmo se říká „projezte se ke štíhlé linii“. Začněte dostatečně jíst a zhubnete. Když přidáte skladbu jídelníčku ze zdravých potravin, pravidelnost a nějaký ten pohyb, vaše tělo se vám odmění.
